Přetížené přístavy prodlužují tranzitní časy. Dopravci čelí zpožděním lodí i vyšší administrativě

Co tuto situaci způsobilo? „Dle dostupných informací je zřejmé, že se vyrobily obří kontejnerové lodě přesahující kapacitu 25 tisíc TEU, ale bohužel, kapacita v přístavech na to není dostatečně připravena. Dříve do přístavů častěji připlovaly menší lodě, teď jednou za týden připluje obří loď. V přístavech se tedy vykládá mnohem větší objem najednou, s čímž se přístavy musí vypořádat v rámci importního i exportního směru,“ popisuje Jan Bláha, ředitel přeprav společnosti PST CLC Mitsui-Soko. Nejde totiž jen o vykládku velkého množství kontejnerů, ale stejná situace platí při nakládkách.

Lodě nepřiplouvají na čas

Proto dochází k výrazným zpožděním. „Lodě nepřiplovají na čas. Když nestihnou plánovaný slot v přístavu, musí čekat na nový. Vše má návaznost na další přístavy v rámci trasy. Pro nás to znamená, že příjezdy lodí, tedy zásilky, musíme sledovat mnohem pečlivěji než v minulosti, abychom přesně naplánovali návaznou dopravu,“ konstatuje Jan Bláha. Doplňuje, že na dispečery tato situace klade výrazně vyšší nároky. „Zvýšila se kvůli tomu pracnost, administrativní náročnost procesu pro disponenty je mnohem větší,“ nezastírá Jan Bláha.

S tímto musí být seznamováni také klienti, kteří na zásilky čekají déle než dříve. „V rámci tranzitních časů je potřeba počítat s větší rezervou,“ uvádí Jan Bláha.

Digitalizace jako cesta ke zvýšení efektivity

Pro společnost PST CLC Mitsui-Soko je klíčovou destinací Asie, zejména Japonsko, Čína, Thajsko a Malajsie, zpoždění lodí z těchto tras je běžné. Postupně digitalizujeme komunikaci s klienty, což je v současné době cesta ke zvýšení efektivity. Na jedné straně disponentům přibývá práce, proto je nutné automatizovat vše, co je možné. Týká se to například automatického reportingu, automatizovaného psaní zpráv a podobně,“ vysvětluje Jan Bláha.